Kdo jsem a kdo nejsem –Zamyšlení ke 3. čakře

Proč to píšu?

Tenhle článek vznikl ve chvíli, kdy jsem začala intenzivněji naciťovat témata 3. čakry – i z pohledu energií, ale i z pohledu témat jako takových. Můj hudebně-bylinný seriál práce s čakrami má i tyhle „vedlejší“ efekty.

Ten myšlenkový proud bude hodně ovlivněný tím, co na moji duši má v posledních měsících opravdu syrový dopad. Ne intelektuální, ale hluboce prožitý, proplakaný, prodýchaný a žitý dopad.

Vstřebávání Junga

Mám ráda Junga. Přesně tím neintelektuálním způsobem. Čtu/navnímávám ho asi tak, jak jsem kdysi dávno četla Bibli: jako „živé slovo“. Některé pasáže prostě dosednou na svoje místo jako oživující Šém. Zatím k tomu nepotřebuji mít další vzdělání, čtenářský deník nebo něco, čím bych mohla prokázat svoji hlubokou úctu k tomu člověku a jeho práci. Tady bych si dovolila jen opravdu malý citát, který ústy Junga ilustruje vztah, který s ním mám:

„Opravdové dějiny ducha nejsou uchovány v učených knihách, nýbrž v živoucím duševním organismu každého jednotlivce.“ (JUNG, Carl Gustav. Duše moderního člověka, s. 5.)

Setkání s Kálí: Fascinace, očista, hněv a posvátná síla

Potkala jsem Kálí. Přesné okolnosti si nechám pro sebe, ale byla jsem jí navštívena. Nejdřív jsem vůbec netušila, kdo je ta „modrá indická bohyně“.

Hinduismus mě nikdy nějak významněji nepřitahoval. Snad někdy ve středoškolských letech se s tím člověk nějak zkoušel se zvědavostí popasovat. Nerozuměla jsem té záplavě nekonečných, spletitých příběhů. Bohové, bohyně, nekonečná symbolika, která mi bez kulturního backgroundu nedávala smysl. Pak ale přišla ona – koncem prosince 2024.

Tak silná, tak mocná, nádherná, nejvíc ženská žena, nejvíc božská žena, tak sálající sílou a dobrotou zároveň, mocí a něhou zároveň, voněla smrtí i zrozením. Dýchal z ní klid i spalující oheň. Byla neskutečně nepopsatelně příjemná a přišla ke mně jen s tímhle pocitem. Nic neříkala, jen mě přišla vidět a být viděna. Viděla mě a cítila jsem její pronikavý, hluboký a hluboce přijímající pohled. Ne sentimentální něhu, ne křehkou, přeslazenou laskavost. Cítila jsem, jakoby se na mě dívala jako na sobě rovnou, bez přetvářek, bez póz, bez tlaku na autoritu, s hlubokým, spalujícím přijetím.

Jak přišla, tak odešla. Ohromená jsem ještě ten večer začala googlit: „modrá indická bohyně“… Celý večer jsem strávila prohlížením obrázků, jestli najdu nějaký, kde bych ji poznala. Nenašla jsem. Žádná z nich mi nedávala smysl. Žádný z encyklopedických popisů indických bohyň mi nedával smysl. Nic z toho se mnou nijak nerezonovalo. Žádný obrázek neodpovídal tomu otisku, který ve mně zanechala.

Utekly asi tři měsíce a na Instagramu na mě vyskočil její obrázek. Byla to ona. Poznala jsem ji hned. U obrázku byl text, který mě rozplakal. Jako by ke mně poprvé promluvila. Všechno okamžitě dalo smysl. Je to Kálí. Ta, na jejíž malovanou podobu jsem si musela chvíli fakt zvykat. Přišla si mě očistit, osekat a přišla mi dát do ruky její srp.

Nikdo mě o nastavování hranic nenaučil tolik jako právě ona. Naučila mě vidět vlastní falešné identity, vlastní traumata překrytá pouze intelektuálním poznáním, vlastní hodnotu, vidět mě tady a teď. Naučila mě prožívat, milovat a používat hněv jako posvátnou energii. Pokosila můj životní environment. Vzala to z gruntu. Bylo to potřeba. Nabalila jsem si na sebe tolik toho, co nebylo moje, že to prostě muselo všechno pryč. Pořád jsem s ní. V mém slovníku se objevilo slovo karma s úplně jinou hloubkou než jako hláška: „Karma je zdarma.“ Ukázala mi tolik o mně samotné a o tom, co všechno není moje, a táhnu to s sebou, a už nemusím!

Hurikán duše, dech, nervový systém a solar plexus

Je to, jako když Tě postaví do odstředivky a ty nevíš, jestli na konci vůbec vylezeš živý, ale pak zjistíš, že vylezeš na chvíli ven jako živější než kdykoliv předtím… a jede se další kolo. Jednou je to odstředivka, podruhé hledáš oko v hurikánu. V hurikánu vztahů, traumat, výzev, nervového systému, meditací.

Křičíš k nebesům po Pravdě, voláš, ať už to zastaví, prodýcháváš přilepený celým svým tělem a oběma rukama ke stromu a bosý. Stabilizuješ svůj nervový systém, aby to celé ustál. Jen dech a přítomnost.

Nádech Světla, krátká zádrž… dloooooouhý výdech bordelu a slz.

Nádech Pravdy, krátká zádrž… dloooooouhý výdech lží a bolesti srdce.

Nádech Lásky, krátká zádrž… dloooooouhý výdech propuštění – ani nevíš čeho všeho…

Nádech Nového, krátká zádrž… dloooooouhý výdech starého a slz.

A znovu a ještě, ani nevíš kolikrát, desítky minut…

Intuitivní pohyb. Houpání se, mručení. Protahování se. Dupání, třesení a pořád dech. Pořád fokus do svého centra. Pozornost, všímavost, uvolnění i úplná koncentrace v jednom. Každý den, někdy jen pár minut, ale pořád dokola… týdny, měsíce…

Je to jako Peklo a Ráj zároveň. Víš, že to muselo přijít, že si nikdy předtím nebyl víc JÁ než právě teď a právě tady. Okamžiky lehkosti a jasnosti, prozření, pochopení. Smích o samotě, úleva, dojetí, klid, mír, nový prostor, nová kapacita nervového systému, nepopsané stránky nových nervových spojení.

Pár dní klidu, vyndaný ze ždímačky se snažíš uschnout na slunci. Nádech a šup hlavičku pod vodičku… tohle si, má milá, ještě neodřezala a podívej, kolik Ti tudy utíká energie! Odstředivka a jedeme nanovo.

Po půl roce, kdy si mě Kálí (a moji další průvodci) takhle intenzivně vzali do parády, mohu zkonstatovat, že Kálí je mou učitelkou, kterou ctím, je mi bohyní matkou a nechala mě udělat si velkou revizi v tom, kdo jsem. Ukázala mi celou moji hodnotu i falešné představy, které jsem si o sobě udělala během celého života. Ukázala mi/ukázala jsem si, kde je moje JÁ.

Naučila mě fyzicky, bezpečně a živoucím způsobem prožít hněv a skrz tenhle kompletně fyzický zážitek, kdy si člověk dopřeje se stát jí, její dcerou, jejím zrcadlem a odvést tenhle duchovní boj tady ve fyzickém těle. Tady v tom bodě jsem asi poprvé poznala sílu svého solaru. Nikdy mě nenapadlo, kolik tam toho má člověk naštosováno, ucpáno a zasekáno.

Všechny křivdy dětství, všechny křivdy dospělosti. Všechny okamžiky, kdy se měl člověk nasrat a poslat všechny křivé aktéry do prdele a neudělal to, protože… Protože jsem byla ještě moc slabá?… Protože „autorita“?… Protože soucit?… Protože láska?… Protože v nich vidíš i tu lepší stránku, potenciál, jejich zranění? Když ji nevidí oni sami, tak srp do ruky a jedeme!

Není potřeba srp rovnou tasit. Stačí o něm vědět, že ho máš k dispozici a mít se sebou tu zkušenost, že se umíš za sebe postavit a v nejhorším ho i použít (samozřejmě se bavíme o energeticko-spirituální rovině). Disrespekt? Lži? Intriky? Snižování mojí hodnoty ve jménu jejich vlastních komplexů méněcennosti, jejich vlastního pohodlí a jejich vlastní přetvářky a falše? Nebo prostě jen bolavé duše, které si ještě nesáhly na vlastní práci a rozpínají kolem sebe projekce – nevyřešené vlastní matky a otce, nevyřešené cokoliv ze sebe, nepotkali se ještě s ničím ze své duše, anebo potkali a zatím tomu odmítli čelit?

…Pak takové loučení klidně může znít jenom: „Ať se Ti daří!“ a už se neotočíš. Nevysvětluješ, nevnucuješ nikomu nic, když není připravený slyšet, nenecháš svoji energii proudit nikam, kde je to mrháním sil, času, emoční i mentální kapacity. „Ššššviiiih“. Jenom to prořízne vzduch a pouto je pryč.

Kompletní restart! Nebo ne?

Samostatná kapitola by mohla být na téma: Když si mě Kálí vyčistila úplně z gruntu, co když mi zůstávají některé moje kusy identity, které vím, že vyrostly z něčeho nemocného? Nějaký kus ega, který mi třeba v dětství pomohl přežít. Mám ho zvědomený a vím, kde se vzal, ale pořád je se mnou i po všech odstředivkách, hurikánech…

V takovém případě tuším, že je součástí mé hlubší identity, že je to nástroj, který mi byl dán ještě za nějakým hlubším účelem. Že to není trest, ale že to může být dar. Že mi možná pomůže naplnit něco ještě hlubšího, co ještě neznám, co se teprve naučím. Věřím, že to je součástí mého plánu tady. Ego, které přežije vlastní smrt, jsem asi prostě fakt JÁ.

Podobně tak některé vztahy – i ty nejbližší – prostě uschnou a odpadnou, nebo odmítám řešit cizí bordely a pak je srpem setnu a jdu dál. ALE některé jiné vazby, a to i když prosím o jejich odříznutí, nebo je nějak vypnu, tak stejně vyplouvají, vyskakují s intenzitou a zase se zasídlí ve mně, dokonce se i něžně a důrazně zasídlí. Po všech rozumových argumentacích, po všem vědění, po všem rozpoznání dynamiky, po všech odstředivkách, po všech hurikánech.

Nechávám je, ať ve mně žijí. Nerozumím tomu, neznám smysl toho. Všechno už jsem přeci odevzdala, všechno už jsem tolikrát vypustila a co nebylo moje, tak odlétlo hned při prvních otáčkách ždímačky a byl klid. Tak příjemný KLID! Čeká to na pořádný hurikán nebo na zázrak? Kálí ví!… Potutelně se usmívá a já škemrám, aby mi to prozradila! Mlčí.

Jsem jak malá holčička, která před Vánoci hledá, kde jsou schované dárky. Holčička, která netuší (nebo trochu tuší), co ji čeká. Jen ví, o co si odvážně napsala Ježíškovi. Splní jí to?… Nebo přát si zázraky je moc? Vzduch jiskří novou energií, energií úplně nových začátků, nových překvapení…

A tak se učím i k věcem, které bych rozumem nejraději vymazala, a ony tam pořád ve mně existují, zaujímat laskavý postoj. Zkoumat je, nechávat jim úplnou svobodu odejít a přijít. Prostě jsou součástí mě a nechci je odmítat. Chci si je hýčkat. Chci přijímat a milovat všechno, co je mojí součástí. Chci se nechat překvapit. Nechávám věci, ať se stanou.

Kálí je „ve vzduchu“, zvědomuje se

Možná devítkový ukončovací rok, možná součást nějakého delšího plánu uzavírání karmických cyklů. Nevím, nerozumím, jen cítím – jako vždy.

Miluju, jak často a úplně „náhodně“ narážím na lidi, kteří se s Kálí také potkali. Ženy tu energii většinou vítají, nebo je něčím vábí. Muže někdy vyděsí a zacouvají, ale jsou i muži, kteří si ji zamilovali stejně jako já.

Moje duše hluboce zajásala, když jsem se probírala FB mého oblíbeného psychologa a terapeuta Jana Bendy. Objevila jsem ho někdy na podzim 2024 díky moc hezké přednášce na Psychologie.cz. Přednáška se jmenuje Léčivé vztahy a vřele ji doporučuji

Líbí se mi jeho práce s vnitřním dítětem, soucitem, laskavostí, práce s emocemi, všímavostí, meditací, s etickým zázemím pro tuhle práci, jeho buddhistické, klidné kořeny… A pak… pak, jen tak ze zvědavosti, poprvé checknu jeho FB profil a najdu tam tohle? Zase Kálí!

V létě na návštěvě jsem si pár dní hrála s kartami Orákulum bohyní. Asi nemusím vysvětlovat jak dopadly všechny moje výklady 😇. Jak asi dopadlo i poslední finální míchání a tahání jedné jediné karty na rozloučenou?… Mě už to v téhle fázi prostě ani nijak zvlášť nepřekvapilo, jen zase trochu rozesmálo a dojalo. Hodně mě ale překvapilo povídání v knížečce k těm kartám, kde autorka popisovala příběh výběru 52 bohyní na 52 karet a celou kapitolu věnovala Kálí, která se jí přišla velmi kouzelným způsobem osobně připomenout, že by měla být v kartách určitě taky zahrnuta. Vlastně doporučuji si ty karty pořídit/půjčit a „hrát“ si s nimi a přečíst si drobný, ale silný příběh.

Až teď taky vidím kolik hudby je jí věnováno. Můj velmi oblíbený muzikant Byron Metcalf, kterého jsem objevila před pár lety díky hledání – a díky jeho hlubokému podání taky objevení – hudby k šamanské cestě, má jedno celé album věnované právě Kálí. Tohle mě fascinuje – alba jdou chronologicky asi takhle: Vědomí, šamanismus, Vědomí, šamanismus, šamanismus, Vědomí opakuje se od roku 2000 celkem asi 25 x a pak v roce 2024 album Kali raga a Rituals of Passion … což teda podle mě taky není náhoda, protože ač se může Kálí zdát děsivá, tak je součástí ženského panteonu Tantry.

Postupně zjišťuji, kde všude je přítomná… ale popravdě? Hlavně, že je se mnou! Opravdu cítím vděčnost.

Co potřebuji ke své cestě transformace?

Zpět k důvodu, proč jsem tohle všechno psala. Hledání pravého JÁ může být práce, může to být náročné. Může to být překvapující, může to být krásné, obohacující, dobrodružné.

Co k tomu potřebuji?

• Otevřenost, dychtivost po Pravdě. Odvahu vidět dovnitř i ven.
• Bezpečné zázemí v podobě otevřeně naladěného, dobrého psychoterapeuta, aby bylo jasné, že neujíždíš někam, kde už to není zdrávo.
• Bezpečné zázemí fyzicky. Ideálně přírodu. Nějaké místo v přírodě, kde můžeš být každý den!
• Hromadu zvědavosti. Hledání informací, hledání témat, která potřebují být uzdravena.
• Hledání, ptaní se, zkoušení, dloubání, čtení, poslouchání skutečných odborníků.
• Poslouchání vlastní bolesti, ta je super průvodce!
• Všechna ta neuzdravená místa se o tu léčbu hlásí sama!
• Trpělivost a soucit s tou bolestí a sám se sebou.
• Odvahu si dovolit prožít všechny ty emoce. Prožít, prodýchat, proplakat, prozkoumat a přijmout je jako součást své cesty, anebo jim poděkovat a propustit je při nejbližší příležitosti pryč.
• Odvahu nezdravé věci vzít srpem!
• Odvahu vyprosit si spirituální pomoc, možná budeš překvapený, kdo Ti má pomáhat na Tvojí cestě.

Na co jsem zatím přišla JÁ?

Celoživotně potlačený hněv – neschopnost zastání se svojí hodnoty, zastání se své Pravdy, zastání se svého bezpečí, zastání se svých hranic – mi bránil nechat svítit Slunce v mém vlastním centru. Bylo to moje téma, nemusí být Tvoje!

Tohle všechno vysvitlo, když jsem se aktivně odevzdala zkoumání energie mé 3. čakry a procesu:

Já jsem propojením Hmoty a Ducha.

Já jsem Tvůrce.

Já jsem ta, která dělá volbu.

Já jsem ta, která umí a chce vykročit.

Já jsem ta, která tříbí.

Já jsem ta, která spouští svou akci.

Já jsem ta, která říká ANO nebo NE.

Já jsem minulost i budoucnost.

Já jsem Teď.

Já jsem Tady.

Já jsem To.

Já jsem.

Co říká Tvůj solar plexus?

Jak se projevuje Tvoje 3. čakra? Nad čím se můžeš zamyslet a nacítit si svoji životní cestu?

Energetická témata

• Osobní síla a vůle: Je centrem vnitřní síly, vitality a vůle. Řídí naši schopnost jednat, prosazovat se a mít kontrolu nad vlastním životem.
• Energie Slunce: Přijímá a transformuje sluneční energii, která vyživuje fyzické tělo a dodává vitalitu.
• Emoční energie: Je oblastí, odkud vychází emoční energie a kde jsou nižší energie (pudy, přání) transformovány na vyšší.
• Centrum a balanc: Působí jako centrum celého systému čaker, propojující spodní fyzicko-emoční centra s horními duchovními. Je klíčová pro rovnováhu.
• Element Oheň (Ágni): Symbolizuje teplo, světlo, aktivitu, energii a v duchovní rovině očištění (spalování negativních aspektů). Na fyzické úrovni je spojen s trávicím ohněm (metabolismem).

Psychologická témata

• Sebevědomí a sebehodnota: Klíčové téma pro pocit vlastní hodnoty, sebejistotu a zdravé sebevědomí.
• Ego a osobnost: Je sídlem osobnosti a „královstvím ega“. Zdravé ego umožňuje hájit si svůj prostor a definovat se, nevyvážené vede k egocentrismu nebo naopak k potlačení.
• Vůle a kontrola: Schopnost vůle, rozhodování, cílevědomosti a motivace k činům. V nerovnováze se projevuje jako přehnaná potřeba kontrolovat druhé nebo jako nedostatek vůle a pasivita.
• Emoce: Řídí mezilidské vztahy, sympatie/antipatie a schopnost citových vazeb. Je spojena i s nižšími emocemi, jako je hněv, strach, vina, žárlivost a sobectví.
• Odpovědnost: Schopnost převzít odpovědnost za svůj život a rozhodnutí.
• Projev: Aktivní vztah ke světským věcem a ostatním lidem, schopnost spontánně jednat.

Nerovnováha (blokace nebo přehnaná aktivita)

• Blokace/Nedostatek energie: Nízké sebevědomí, nejistota, nerozhodnost, pasivita, úzkost, závislost na druhých, deprese, strach.
• Přehnaná aktivita/Nadbytek energie: potřeba dominovat, manipulace, agresivita, výbušnost, přehnaná kritičnost, potřeba kontroly, statusové zaměření, potřeba vnější validace, potřeba udržet si image před lidmi, workoholismus, hněv a frustrace, srovnávání se s ostatními, potřeba dosáhnout vnějších atributů úspěchu pro pocit vlastní hodnoty.

Tak jak mám ve svém mottu stránek „Život jsou vibrace“.

Ty jsi ten, kdo je může měnit, nastavovat, ladit, léčit. Dělat si radost každým posunem. Chválit se za positivní změny, sdílet radost z positivních změn. Tvořit a pěstovat svůj život a to, co v něm chceš mít. Práce s tématy čaker může být milá a velmi příjemná cesta. Každá transformace nemusí být tak na morek, jako tohle moje vykuklení. Koneckonců tak, jak je to v přednášce Léčivé vztahy od Jana Bendy… Společná cesta uzdravení může zachránit duši. Kvantové skoky jsou možné, duchovní pomoc je možná, přepis epigenetického DNA je možný, nová stabilita nervového systému je možná, změna energie je možná. Je to Tvůj život, tak miluj svou cestu!

S Láskou

Magda