Proč bylinná terapie v lese?

Jak nejlépe vidět tělo v jeho přirozenosti? V přírodě. Jak nejlépe se naladit na to, po čem tělo opravdu volá? V přírodě. Budu Ti předepisovat přirozený pohyb venku bez tlaku na výkon, budeme mluvit o dechu, o denním světle, o fyzickém vystupování z komfortní zóny a budu u toho sedět v sametovém křesílku?… Zatím se mi nechce! A Tobě? Prostě chci být venku, co nejvíc to jde. Venku jsem to Já a nejlíp zapojím všechny svoje pozorovací a naciťovací radary 😊

Není to můj nápad mám vzor

Možná by mě to nikdy samotnou nenapadlo, ale pro tenhle způsob bylinné terapie mám lety prověřený vzor. Paní doktorku Lenku Radovou, která takhle provází své klienty v Říčanech už pěkných pár let. Třeba od roku 2006, možná déle? Musím se jí zeptat na přesnější datum. Seznámily jsme se spolu na ročním kurzu fytoterapie na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové a mně se tahle její praxe prostě strašně líbila. Její vyprávění o přírodních „náhodách“ během rozhovorů. Prostě srdeční záležitost. Uvědomila jsem si na tom, jaké limity sama sobě kladu ve své hlavě, když jsem na tohle nepřišla sama! Od té doby jsem věděla, že tohle je pro mě okouzlující inspirace. Hned jsem si představila to místo, kudy se s Tebou chci procházet. Les za Nižborem.

Tady bych moc potřebovala lavičku…

Kouzelné bylo, když jsem tím lesem pak šla s manželem a došli jsme na takovou lesní křižovatku, kde to mám prostě nějak ráda. Takové úplně obyčejné, ale příjemné místo. Zastavila jsem se, rozdýchala jsem se, zasnila se a povídám: „Tady to bude. Tady bych moc potřebovala lavičku, abych si mohla s klienty na chvíli i sednout.“ Otočila jsem se, že se rozhlédnu, kde přesně by ta lavička měla být, a ona už tam byla! Taková přischovaná. Nikdy dřív jsem si jí tam nevšimla. Tak je to opravdu tam. Tímto vyslovuji přání potkat se s poděkováním se strůjcem lavičky 🙂.

Kde přesně se s Tebou sejdu?

Všechny informace o místě setkání jsou i v rezervačním kalendáři, kde si budeš vybírat datum a čas schůzky. Tady je ale skvělý prostor si to přiblížit ještě víc.

Nižbor je kousek od Berouna. Krásné výletní místo na Berounce. Zámek, řeka, sklárna Rückl, naprosto boží restaurace Tomáše Hanáka a všude kolem kopce a křivoklátské lesy.

My si dáme sraz v zastrčeném koutku Nižbora. Na konci ulice Lesní, jak jinak, že? Nomen omen! Autem na pohodu: GPS. 50.0098364N, 14.0035131E

Dostaneš se sem i MHD – zastávka Šnárová a časy schůzek jsou rozepsané tak, aby to odpovídalo jízdnímu řádu MHD. Bus 631 jezdí jak přes berounské nádraží, tak přes dopravní „uzlíček“ U černého koně 🙂

Trasa není náročná

Je to fakt spíš taková procházečka. 10 minut k lavičce po zpěvněné cestě a potom zase 10 minut zpět. Pro chodce je možnost delší procházky do nádherného údolí Výbrnice a zpět. Taky se tam dá sednout. Celkem spolu pobudeme hodinu a půl, abychom všechno stihli probrat.