Článek vzniká hodně zaživa a hodně aktuálně v rámci příprav na hudební a taneční vítání nového roku 10. 1. v Klokočí a také jako příprava na únorové Herbas Vibras Danza – Miluji – hudba, tanec a bylinný rituál pro 4. čakru.
To, že jsem se celý život lehounce a zcela soukromě dotýkala spirituality a nějaká forma duchovního vedení a duchovní praxe se mnou byla vždy, mě zdaleka nepřipravilo na tu smršť, která přišla nevolaná, nevyprošovaná a prostě sama na konci prosince 2024.
2025 – Vnitřní úklid pod vedením bohyně Kálí
Při probádávání mého vnitřního procesu roku 2025 a toho, jaký vliv to na mě mělo a má jsem vyšvihla alespoň letmý článek o své zkušenosti s vedením Kálí, která se mi „vbořila“ do života a provedla mě procesem takového vnitřního úklidu, že je to spíš jak úklid po povodních. Tohle si člověk vědomě dobrovolně nevybírá… něco jako „Přijď, ničivá bohyně, a udělej mi ze života kůlničku na dříví!“… tohle dopředu fakt nechceš! To jen naskočíš, protože víš, že ubránit se tomu nejde a že to evidentně nemáš v rukách Ty.
Listopadový shift – Nakouknutí za oponu energií
Někdy na začátku listopadu 2025, po roce s Kálí, jsem začala cítit určitý „shift“. Stává se mi to s cítěním energie nového čínského roku. Pamatuji si tato chvilková „překliknutí“ ještě z doby, kdy jsem o čínských rocích nevěděla prakticky nic, ale už od listopadu se mi začínaly měnit věci uvnitř mě – třeba vkus na barvy. Podle toho to poznám vždycky. Jsou to takové tenké pohledy za oponu energií. Hodně tenké, ale dost na to, aby se daly zaznamenat.
V listopadu 2025 to ale bylo trochu jiné. Je to pořád hodně čerstvé, a tak si netroufám to popisovat jako hotovou věc. Až čas a poctivý pohled zpátky ukáže, jestli byla intuice správná. Jen mám takový intenzivní pocit, že se mi teď ta intuice odráží a potvrzuje ne po měsících a letech, ale po hodinách a dnech.
Silný, snad osudový sen – energie Bílé Tary
Někdy v půlce listopadu se mi zdál velmi intenzivní a velmi krásný sen. Byl to na 100 % nejkrásnější sen, jaký se mi kdy zdál. Úrovní jasnosti a hlubokého fyzického (až buněčného) prožitku blaženosti byl podobný spíše houbičkovému rituálu než snu. Vím, že byl osudový. Už takové sny poznám. Dříve se mi takové dva osudové sny zdály, ale oba byly dost temné a spíše mi ukázaly, co mě čeká za spoušť a že to nakonec přežiju. Takže vím, jak vypadá můj „normální“ sen a jak vypadá „TEN“ sen.
V tom mém krásném snu byla spousta velmi silných vizuálních a fyzických prožitků, symbolů a zrození nového. Nechci tady celý ten sen rozkrývat, byl určen mně. Ale proč to píšu… v tom snu se mi vyjevil nápis „Energie TARA“. (Mimochodem, zdají se vám ve snech věci, které jdou přečíst? Mně se to stalo poprvé!) Text se vyjevil specifickým a opakujícím se způsobem. Už v tom snu jsem se snažila pochopit, co to je. Nápis mi sděloval, v jakých všech energiích „operuju“ (nápisy a texty byly i u jiných barev, ale tam to nešlo přečíst a hned jsem vnitřním věděním věděla, o co jde).
Nebylo jasné, jestli je přijímám, nebo vyzařuji. Měla jsem pocit, že tak nějak prostě obojí. Nápis byl pod barvami duhy, ale na čistě bílém zářivém poli. Už v tom snu jsem přemýšlela, že to bude určitě nějaká spirituální energie, a snažila jsem se to bílé pole fialovou pastelkou přebarvit. Fialová barva vždy zmizela a pole zůstalo zářivě bílé. Pak se ve snu odehrála celá škála důležitých věcí. Když jsem se probudila, ležela jsem ještě další dvě hodiny v posteli a nechávala doznívat tu fyzickou radost, uvolnění a požehnání, které z toho snu plynulo. Když jsem vstala, vzala jsem do ruky mobil a začala googlit… „Co to je energie TARA?“ Cituji:
„Energie Tary (Tárá) je koncept z tibetského buddhismu a tantrických tradic, která představuje ženský aspekt osvícení, soucitu, ochrany a rychlé pomoci v nouzi, ztělesněný bohyní Tarou, která je „Vysvoboditelkou“ a „Hvězdou“, jež ukazuje cestu k osvobození, s mnoha formami (Zelená, Bílá, Černá Tara), z nichž každá má specifickou energii pro akci, moudrost, léčení a překonávání překážek.
Klíčové aspekty energie Tary:
- Soucit a milosrdenství: Ztělesňuje mateřský soucit se všemi bytostmi, vzniká ze slzy Avalókitéšvary.
- Ochrana: Je považována za ochránkyni a pomocnici, která odstraňuje strach a překážky.
- Akce a dynamika (Zelená Tara): Reprezentuje energii pro rozhodnost, čin a překonávání překážek, často zobrazena s jednou nohou vpřed.
- Moudrost a čistota (Bílá Tara): Ztělesňuje moudrost, čistotu, dlouhověkost a „Matku všech Buddhů“. „
Aha! Tak to slyším poprvé! Jméno Tara jsem znala jen jako jméno. Jestli jsem u Kálí psala, že jsem byla nepolíbená hinduismem, tak tady bych podtrhla, že buddhismem jsem evidentně ještě nepolíbenější!
Tak nějak jsem už podle toho základního AI popisu hned věděla, která Tara to byla. Barvy a „pastelkové“ pokusy mě fakt nenechaly na pochybách! Chvíli jsem si hledala další informace a našla jsem si mantru k Bílé Taře, která se mi hodně líbila. Jednoduše mi to sedlo k tomu čerstvému rozpoložení. Bylo to vlastně jediné, co jsem byla ochotná poslouchat.
Synchronicity a setkání v kruhu
Pár dní nato jsem jela na pravidelné setkání velmi zajímavých lidí, přátel kolem Lenky R. Je to takový okruh profesionálů v léčení. Většinou lékařky, fyzioterapeutky a terapeutky, které se věnují své praxi s otevřeností k alternativním přesahům. Sdílíme mezi sebou lidské i profesní zkušenosti v přátelském kruhu.
Ten večer jsem tam poprvé potkala Ivetu. Byly jsme tam první a měly čas si chvíli povídat. Řeč plynula něžně a hluboce zároveň. Cítila jsem, jak vzduch jiskří Duchem. Zase jen takový vánek, sotva postřehnutelný. Když v průběhu večera Iveta mluvila o své práci, konkrétně o jedné ze svých praxí – Maitri dýchání – používala slova, která se mnou rezonovala… spíš se mnou úplně něžně, ale důrazně zacloumala. Bylo tam tolik slov, která jsem zažila jako „energii TARA“…
Musela jsem se jí hned a vlastně úplně random, mimo kontext, zeptat, jestli zná bohyni Taru. Hodně překvapeně se na mě zadívala a já všem otevřela pár věcí ze svého snu, kterého jsem byla pořád plná a už několik dní poslouchala poprvé v životě mantry… vlastně jen tu jednu mantru. Iveta mi hned „naťukla“ některé symboly mého snu. Hluboce se to dotýkalo posvátnosti, kterou jsem sama z toho snu cítila, a ona tomu vlastně jen dala tu nahlas vyslovenou vibraci slov. Bylo to silné.
Když mluvila, měla jsem fyzické reakce… duše poskakovala tak mohutně, že tělo to cítilo jako vlny energie. Ano, Taru zná. Ukázalo se, že Iveta deset let praktikuje buddhismus a že se jí za celou tu dobu nikdy nikdo na Taru nezeptal… a že můj sen obsahoval i další buddhistické symboly. Bylo to silné a posvátné. Ještě ten večer se mi ve vlaku cestou domů stala podobně „bláznivá“ synchronicita s Tarou.
Od Kálí k Bílé Taře – přijetí nové průvodkyně
OK, Magdi, dýchej si, dýchej si, dýchej si! Co se to tady zase děje?! Zase něco, co vůbec nemáš pod kontrolou a žene Tě to někam, ani nevíš kam… Jen úplně vevnitř cítíš, že je to dobře, že je to celé pokračování procesu a že teď už by to nemuselo být tak kruté a syrové jako operace kostní dřeně bez anestezie. Že nad tím stejně nemůžeš mít žádnou kontrolu, a jestli budeš s touhle vlnou zkoušet bojovat, tak si tak akorát propláchneš dutiny slanou vodou.
Tak jsem to celé a nové přijala „na pozorování“… Ono s tím nic moc jiného nejde dělat než to pozorovat a zkoušet se s tím (s NÍ) spojit, vyptat se, vyplakat jí svůj zmatek, projevit vděčnost, klást otázky a čekat na odpovědi. Odevzdat JÍ / nechat projít ty emoce, které to budí. Od té doby je se mnou… vedle Kálí tichounce sedí ona – Tara – a jen sálá energii. Nemluvná, pečlivě upravená a ponořená do svého něžného sálání.
Přestala jsem věřit na náhody a prožívám, jak hluboce netušíme a jak bláhové je myslet si, že máme cokoliv pod kontrolou. U sebe, natož u druhých. Jsem jen spolutvůrci energie. Můžeme jen čistit a opravovat naši vlastní anténu, náš přijímač a zkoušet ladit nerušený poslech. Nerušený poslech touhy své duše a nerušený poslech vedení našich průvodců.
K tomuto obrázku si dovolím svůj vlastní malý postřeh. Tady Bílá Tara drží v jedné ruce rudý ibišek, který je atributem bohyně Kálí, a v druhé ruce květ lotosu, který je atributem Bílé Tary.
Návaznost Kálí a Tary asi není individuální náhoda
Pár perliček, které nejde přehlédnout ani opomenout… Tak, jak jsem v článku o Kálí a 3. čakře psala o albu Kali Raga od Byrona Metcalfa, tak až když jsem vybírala hudbu pro hudební set pro 3. čakru a probírala se tím albem trochu jinak, než že jen na začátku zmáčknu „play“ pro celé album… Víte, jak se jmenuje poslední skladba toho alba o Kálí? Eternal Tara.
Nikdy předtím jsem si toho nevšimla. Hned jsem hledala, jestli k tomu autor neposkytl třeba nějaký rozhovor. Neposkytl… ale ta návaznost dává smysl. Tara je asi taková spirituální rekonvalescence po těch operacích duše. Začalo mi docházet, že to není jen pro mě individuálně, ale že to má širší duchovní spojitost. Tak jsem to tak prostě přijala.
Karty asi fakt nelžou a už vůbec ne na Štědrý večer
Na Štědrý večer jsme si vybalovali dárečky a já jsem dostala zajímavé překvapení. Moji psycho-spirituální „krizi“ doma berou všichni tak nějak ve stylu „jen se vypovídej“, ale s větší či menší snahou o laskavost ji tolerují. Tak mě fakt docela překvapilo, že mi pořídili vykládací karty bohyně Kálí. Udělalo mi to radost, ale zároveň jsem si neodpustila s úsměvem větičku ve smyslu: „No vidíte, a já už mám novou průvodkyni!“ (O Taře jsem se jim už také zmínila).
Cvičně jsem s láskou zamíchala úplně nové, hlaďoučké, klouzavé a lesklé karty s obrázky děsivé Kálí. Párkrát jsem balíček v rukách přešoupla tam a zpět a s naprostou lehkostí vytáhla první a jedinou kartu… Tara!… Ve 44 kartách Kálí?… Zavládlo posvátné štědrovečerní ticho.
Objevuje se na nečekaných místech sociálních sítí
Jeden z instagramových účtů, které odebírám tak nějak od začátku své cesty s Kálí, občas zveřejnil posty, které mě oslovily. Inspirace, potvrzení intuice… taková malá Kálí knihovnička myšlenek. Trochu (spíš teda hodně) toho spirituálního kýče, ovšem často pod těmi nevkusnými AI obrázky vykoukl text, který šel přímo „na komoru“.
Je to pár dní, co se tam objevil post o Taře. Letmo jsem prolétla celý feed a Taru jsem tam v historii zatím žádnou nenašla. Asi se nám to po tom náročném ukončovacím, pohřbívacím a odtruchlovacím roce 2025 nějak plošně mění. Evidentně to nebude jen moje individuální energie, ale něco, co ťuká na dveře kolektivního vědomí. Že by energie nového roku?
Jak souvisí cesta Tary se srdeční čakrou?
Článek doplním během ledna, ještě před únorovým setem pro 4. čakru.
Tady ještě jedna moje úplně nejoblíbenější skladba k Bílé Taře, kterou jste mohli vyslechnout jako úplně závěrečnou při našem doslova božím Slunovratovém „dýchánku“ v Klokočí.
Další roztomilá „náhodička“ 🤍
Jedna z první reakcí na tenhle článek byla hned druhý den od Kasii Kordy u které (a díky které) dělám v Prostoru v Ráji Herbas Vibras Danza taneční akce. To, že má Kasia buddhistické kořeny jsem tak nějak tušila, ale totok?
🌈🤍Om Tare Tam Svaha 🤍🌈
- Om: Univerzální zvuk osvícení.
- Tare: Oslovení Tary jako té, která nás převádí přes oceán utrpení.
- Tam: Toto je nejdůležitější slabika. Je to vnitřní zvuk (srdce) Bílé Tary. Obsahuje v sobě veškerou její léčivou sílu, dlouhověkost a bílé světlo míru.
- Svaha: Znamená „nechť se tak stane“ nebo „zasvěcuji se“. Je to odevzdání se s důvěrou.
